Nechceme zvyšování televizních poplatků, nechceme daň z internetu

Oblastní rada ODS Praha-západ jednomyslně přijala usnesení, že "nesouhlasí se zvyšováním televizních poplatků a jejich přeměnou na de facto daň z internetu a vyzývá odpovědné představitele ODS, aby zabránili snahám o jejich prosazení."

  1. Zvýšení poplatků na 2580 Kč ročně znamená poměrně zásadní zdanění domácností. Pro mnoho poplatníků jde o vyšší daňovou zátěž než je daň z nemovitosti a pro nízkopříjmové rodiny dokonce i než je jejich daň z příjmů. S ohledem na zdanění zařízení schopných připojit se k internetu navíc dopadne na téměř celou populaci jen s minimem možností jí uniknout. A na firmy, byť by neprovozovaly jediný přijímač.
  2. Plošné televizní poplatky vznikly v době, kdy rozhlas a televize byly masovým médiem a technologie neumožňovala vylučitelnost ze spotřeby. Reflektují stav před bezmála 100 lety. Ani jedno už neplatí: sledovanost televize neustále klesá a technologie dnes umožňují poskytnout vysílání jen předplatitelům. Pro příslušné organizace je pohodlné status quo udržovat, ale je k tomu nějaký důvod?
  3. Veřejnoprávní média nejsou a nemohou být arbitrem objektivity. Objektivita není dosažitelná jinak než svobodnou soutěží různých názorů v otevřené diskusi na otevřeném trhu. Mediální trh nebyl nikdy otevřenější než je dnes. Technologie dnes umožňují zřídit si vlastní médium s nepatrnými náklady takřka komukoliv.
  4. Častým argumentem pro veřejné financování je i boj proti ruským dezinformacím. Je ale naivní se domnívat, že někdo, kdo čte Aeronet či obsah řetězových mailů, bude zviklán Českou televizí, pokud si ji vůbec zapne.
  5. O vyváženosti českých veřejnoprávních médií lze polemizovat. Konkrétně např. ČRo Radio Wave dlouhodobě nepokrytě výrazně inklinuje k radikální progresivní levici.
  6. Jak ukázaly nedávné události na Slovensku, veřejnoprávní média lze jedinou změnou zákona velmi jednoduše přímo podvolit vládní kontrole a žádná výše poplatků v tom nezabrání. Naopak, takové médium je pro autoritářkou vládu velmi snadnou kořistí.
  7. Veřejnoprávní televize a rozhlas je jen zaběhlý úzus. Neexistuje důvod, proč by zrovna tato média měla být vyňata z tržní konkurence. Proč nemáme veřejnoprávní noviny? V USA televizní poplatky neexistují a určitě nelze tvrdit, že nejde o svobodnou zemi (PBS je veřejná televize, ale nikoliv v evropském slova smyslu. Je financována z darů a z grantů - podobně jako třeba česká TV Noe).
  8. Častým argumentem je informování České televize např. při povodních a jiných podobných událostech. Když necháme stranou, že tuto roli přebírá jednoznačně internet, dle výroční zprávy ČT, jen cca 10% tržeb jde na zpravodajství. Naprostá většina peněz je pak vynakládána na licence sportovních přenosů, výrobu zábavy a další výdaje, které lze veřejnoprávním zájmem odůvodnit těžko. Jde-li tedy o zachování objektivního zpravodajství, médiím by stačil jen zlomek stávajících poplatků.
  9. Televize i rozhlas jsou média zcela za zenitem. Rádio tvoří prakticky jen kulisu, sledovanost TV ve věkové skupině pod 40 je malá a dál klesá. Co se týče lineárního vysílání (pro které bylo financování poplatky kdysi vymyšleno), dnešní děti už jeho smysl prakticky nechápou. I nedávné americké volby jasně ukázaly, že televize zcela ztratila vliv ve prospěch sociálních sítí.
  10. Ministr kultury Martin Baxa ještě před dvěma lety zvyšování poplatků vylučoval. Porušení slibů je politicky velmi nešťastné a znevěrohodňuje nás.

Jsme pravice. Věříme, že služby poskytují nejlépe soukromé firmy v tržní soutěži, nikoliv státní monopoly.